V bývalém depu ČSAD dnes voní smažák a žebra. Řidiči zde stojí cestou do hor

V Žamberku, na trase do oblíbeného resortu Dolní Morava, se skrývá místo s fascinující historií. V budově bývalých autodílen ČSAD nyní najdete restauraci, která se pyšní tradiční českou kuchyní. Nabízí pokrmy z lokálních surovin, včetně sýra z Králík a masa od místních farmářů. Tento podnik je jedním z nejdéle fungujících řemeslných provozů v regionu. Naše gastrotoulky nás tentokrát zavedly tam, kde dříve hřměly motory autobusů a náklaďáků. V prostorách bývalého ČSAD Žamberk u hlavní silnice I/11, která spojuje Hradec Králové se Šumperkem, byste dnes montážní jámy hledali marně. Novodobá historie se zde píše už bez výfukových plynů, zato s vůní chmele a poctivé české kuchyně.

Vše začalo v roce 1995, kdy se původní technické zázemí proměnilo v showroom pivovarských technologií. Sklepy pod chodníkem dnes slouží svému účelu a nad nimi funguje vyhledávaná restaurace s pivovarem Žamberecký kanec.

Podnik se stal přirozenou zastávkou pro turisty mířící do hor. „Dalo by se říct, že už patříme pod resort Dolní Morava. Jakmile jedou lidé ve čtvrtek či pátek večer od Prahy, je tu nával, a v neděli se zase vrací,“ popisuje provozní rytmus majitel Jiří Chmelan, který zde působí už třináct let a sám říká, že kvůli svému příjmení vlastně nemůže ani vést jiný podnik.



K dobrému posezení neodmyslitelně patří česká klasika. Podle Chmelana tak tu nejvíce frčí řízky, kolena, žebra a hlavně smažák. A ten byl i našim cílem. A ani cena nebyl z nejhorentnějších - 165 korun.

Na první pohled i skus bylo znát, že se nejedná o žádný mražený polotovar ze supermarketu, ale o poctivý kus sýra. „Snažíme se sýry vybírat z okolí, třeba ze Sobotína nebo z Králík,“ vysvětluje majitel.

Právě regionální původ surovin je pro Žamberk klíčový. Hovězí maso, klobásy nebo kejty na gril odebírají od místního farmáře, který má vlastní masnu i bourárnu. Ani u příloh nehledají zkratky – brambory vozí rovněž od lokálních pěstitelů.

Poctivost se v Žamberku nepromítá jen do výběru dodavatelů, ale i do samotného vaření. Chemie má do zdejší kuchyně vstup zakázán. Denně tu v sezóně vydají kolem stovky obědů.

„Vývary děláme normálně ze skeletů, žádné náhražky. Snažíme se o minimum chemie i proto, že sem chodíme jíst s našimi dětmi a já tu přímo bydlím,“ dozvídáme se během návštěvy.

Pokud tedy budete mít cestu po „jedenáctce“, sundejte v Žamberku nohu z plynu. Zdejší restaurace v prostorách starého ČSAD je důkazem, že i v technickém objektu může vzniknout podnik s duší, kde se na nic nehrají a vaří z toho nejlepšího, co podhorský region nabízí.

Víte i vy o dobrém motorestu či podniku, který stojí za návštěvu? Napište nám svůj tip na e-mail: petr.vanous@denik.cz. Třeba se příště vypravíme v rámci našich gastrotoulek právě tam, kam nám doporučíte.