Nejpodivnější město Evropy? Hranice tu vede obývákem. O státu rozhodují dveře

/AUTEM ZA POZNÁNÍM/ Na mapě Evropy jen těžko najdete větší kuriozitu než pohraniční město Baarle-Hertog a Baarle-Nassau. Tady mezinárodní hranice mezi Belgie a Nizozemsko nevede jednou čarou, ale klikatí se mezi domy, protíná byty, restaurace i parkoviště a vytváří nejkomplikovanější systém enkláv a exkláv v Evropě. Pro návštěvníky to znamená jediné: během pár kroků nebo přejetí ulice se ocitnou v jiném státě s odlišnými cenami paliva, cigaret i potravin a jinými pravidly provozu. Jak funguje život ve městě se dvěma radnicemi, dvěma právními systémy a hranicí vyznačenou bílými kříži přímo na asfaltu? Baarle je město na nizozemsko-belgické hranici rozdělené mezi oba státy. Belgická část se oficiálně jmenuje Baarle-Hertog a nizozemská Baarle-Nassau. Cesta z Prahy podle webu Mapy. cz zabere v ideální případě osm hodin a 15 minut. Trasa dlouhá 863 kilometrů vede přes Ústí na Labem, Drážďany, Kassel a Eindhoven.



Malé město Baarle-Hertog/ Baarle-Nassau je na mapě Evropy skutečně raritou. Má totiž dvě radnice, dvě pošty, dvě hasičské stanice a život se v něm řídí hned dvěma právními systémy. Důvod? Je totiž částečně nizozemské a částečně belgické. Ale rozhodně nelze čekat jednu ostrou a nekomplikovanou hranici, jaká dělí například Český Těšín od polské části.

Neobvyklá situace v Baarle má původ už ve středověku. Hranice totiž vznikla na základě série středověkých smluv, v nichž byla půda převedena mezi pány z Bredy a vévodou z Brabantu. To si území rozparcelovali jako šachovnici.  A tak to vlastně i zůstalo. Úřady ani diplomaté se totiž neměli k tomu, aby situaci nějak narovnali, a to doslova.

Jak vypadá Baarle z ptačí perspektivy:

„Aby nyní bylo jasné, do jakého území jednotlivé domy patří, ale každý má svou vlaječku, která označuje, zda je nizozemský nebo belgický,“ připomenul server The Brussels Times.

Ulice jsou pak posety liniemi tvořenými bílými kříži, aby bylo jasné, kudy mezinárodní hranice přesně vede.

Město Baarle s necelými 10 000 obyvateli je rozděleno na dvě části, nizozemské Baarle-Nassau a belgickou Baarle-Hertog. Linie státní hranice nevede městem v souvislé linii, nýbrž štěpí tamní území do velkého počtu enkláv a exkláv.

Belgie zde disponuje 22 exklávami, které od jejího hlavního území odděluje několik kilometrů nizozemské půdy. Uvnitř těchto belgických celků se pak nachází dalších 7 nizozemských exkláv, situovaných jen kousek od vlastního státu. Tento systém představuje v rámci Evropy nejkomplikovanější uspořádání státních hranic.

Exkláva je odlehlá část státního území, která je od své hlavní vlasti zcela oddělena územím jednoho nebo více cizích států. Pro mateřský stát je to „vysunutý výběžek“ ležící v cizině, zatímco pro okolní stát, který ji obklopuje, představuje cizí ostrov na jeho vlastním území. Příkladem je Kaliningradská oblast. Patří sice Rusku, ale zcela ji odděluje území Polska a Litvy.

Enkláva je území nebo stát, který je ze všech stran kompletně obklopen územím pouze jednoho jiného státu. Zde je typickým příkladem Vatikán – je to sice samostatný stát, který je ale zcela obklopen územím italského Říma.

Celkově přináší komplikovaná hranice řadu každodenních podivuhodností, které souvisí s odlišnými pravidly života v Belgii a Nizozemsku. Jde například o ceny: Benzín je v Belgii levnější. Cigarety jsou v Belgii levnější. Ale potraviny zase bývají levnější v Nizozemsku. Lidé tak musejí často mít na paměti, v jakém státě právě nakupují, aby nakoupili co nejvýhodněji.

Různé jsou také zavírací doby v jednotlivých státech kdysi znamenaly, že hosté v restauraci oddělené hranicí museli přejít na druhou stranu místnosti, aby mohli v klidu dojíst. Hranice totiž rozdělují i stravovací zařízení. A zajímavé to bylo i v době lockdownu spojeného s covidem, kdy jak Nizozemsko a Belgie měly rozdílná nařízení, která se týkala jak nakupování, tak povinnosti nosit roušky.

Hranice protíná i některé byty. To znamená, že jsou rodiny, které mají kuchyň v Nizozemsku, ale obývací pokoj už v Belgii. S tím souvisí i takzvané pravidlo předních dveří. Na území kterého státu jsou, tomu jeho obyvatelé odvádějí daně.

Geografická zvláštnost, která každoročně přitahuje tisíce turistů z celého světa. A místní z toho těží. A že by kvůli komplikované hranici i rozdílným národnostem vznikaly mezi obyvateli nějaké třenice? To nehrozí.

„Když žijete tak blízko sebe, proč byste se měli hádat? Není důvod ke konfliktům – tedy kromě zápasů Belgie s Nizozemskem ve fotbale,“ zažertoval pro web France24 místní obyvatel Theo van der Veerdonk.