Kamioňačka Marcela: Po 25 letech stále poslouchá narážky na děti a plotnu

Ženy za volantem kamionu už dávno nejsou výjimkou, přesto se profesionální řidičky v Česku stále potýkají s předsudky a nepochopením. Příběh zkušené kamioňačky Marcely, která má za sebou více než 25 let v nákladní dopravě, ukazuje tvrdou realitu života řidičů kamionů i stereotypy, které v české společnosti přetrvávají. Zatímco dopravcům chybí tisíce profesionálních řidičů a trucking čelí personální krizi, ženy dokazují, že zvládnou řídit kamion stejně dobře jako muži. Popularita youtuberky AmazonkaTruck navíc potvrzuje, že téma života kamioňaček zajímá stále více lidí. Představa, že kabina tahače je výhradně mužským královstvím vonícím po naftě a levném osvěžovači vzduchu, je sice v českých hlavách hluboce zakořeněná, ale realitě už dávno neodpovídá. Že ženy dokážou obří kolosy kočírovat s naprostým přehledem, dokazuje i řada známých tváří.

Stačí se podívat na internet, kde známá česká youtuberka na kanále AmazonkaTruck s úspěchem ukazuje tisícům diváků každodenní chléb řidičky kamionu. Ženy v tomto oboru zkrátka jsou, fungují a dělají svou práci dobře. Jenže česká společnost si na to ještě úplně nezvykla.

Své o tom ví padesátidvouletá Marcela, kterou nedávno oslovila redakce TipCars. Za volantem náklaďáku sedí už od začátku nového milénia. Za pětadvacet let praxe má odježděno víc než většina svátečních šoférů za tři životy, přesto na domácích odpočívadlech pravidelně zažívá verbální návraty do středověku.

„Lidi pořád nechápou, že jako ženská řídím kamion. Často za mnou i sami chodí, když zastavím, abych zůstala doma s dětma, nebo že už jsem moc stará, abych něco takového dělala. Nechápu tohle stigma, myslela jsem, že už jsme jako společnost dál,“ popisuje své letité zkušenosti Marcela.

Podobné chování sice není na denním pořádku, ale zkušenou šoférku dokáže vždycky spolehlivě zaskočit. „Přijde mi to zbytečně diskriminující. Nechápu ty lidi, že nemají nic lepšího na práci. Hrozně se těším na to, až dospějeme do bodu, kdy to Češi nebudou řešit. V zahraničí vídám řidičky častěji a nikomu to nepřijde divné,“ uzavírá Marcela.

AmazonkaTruck a ženské problémy za volantem:

Pohled do kabiny přitom jasně říká, že bychom měli být vděční za každého, kdo má odvahu a chuť tuhle profesi dělat. Práce profesionálního řidiče už dávno není tou romantickou jízdou vstříc obzoru. Je to tvrdá řehole plná stresu, těsných termínů a života na pár metrech čtverečních. Ti, co v oboru zbyli, dnes čelí enormnímu tlaku na čas, nekonečným přesčasům a kontrolám, které bazírují na minutách.

K tomu si připočtěte věčný boj s neukázněnými řidiči osobních aut. Ti kamiony často vnímají jen jako otravnou překážku na silnici a vůbec si neuvědomují, jak složité je takový kolos ubrzdit nebo manévrovat v hustém provozu.

Tuzemský trh se navíc nachází v situaci, kdy si prostě nemůžeme dovolit kohokoliv od řemesla odrazovat. Podle dat Sdružení Česmad Bohemia chybí v Česku v nákladní dopravě přibližně 20 000 řidičů a situace se rok od roku zhoršuje.

Generace starých pardálů odchází do důchodu a mladí se za volant dvakrát nehrnou. Dopravní firmy doslova lepí díry v rozpisech služeb, jak se dá, a nedostatek personálu začíná ohrožovat plynulost zásobování.

Když se pak na parkovišti objeví někdo jako Marcela – člověk s pětadvacetiletou praxí, který spolehlivě doveze náklad z bodu A do bodu B – měl by spíš sklízet respekt a uznání. Místo toho se ale od některých šoférů dočká jen narážek na plotnu a děti.