Papíry, pokuty i pojištění. Ukrajinští řidiči v Česku mají jasně daná pravidla

Od února 2022 našly statisíce ukrajinských uprchlíků útočiště v Česku a mnozí dorazili vlastními auty. V souvislosti s tím se objevila řada mýtů o povinnostech ukrajinských řidičů na českých silnicích. Tento článek přináší přehled pravidel a výjimek, které se na ně vztahují, včetně podmínek pro uznávání řidičských průkazů a registraci vozidel. Uprchlíci v Česku smí řídit automobil v Česku stejně jako na Ukrajině jen v případě, že jsou držiteli příslušného řidičského oprávnění. Pokud si dotyčný zkrátka neudělal řidičské oprávnění na Ukrajině, v Česku či jiné zemi, nemůže v tuzemsku řídit. Stejně jako ostatním neřidičům za to hrozí pokuta až 75 tisíc korun.

Řidičský průkaz musí podle ministerstva dopravy odpovídat svým vzorem tomu českému, nebo vzoru řidičského průkazu stanoveného Úmluvou o silničním provozu z Vídně roku 1968. Jednu výjimku ukrajinští uprchlíci mají. Mohou řídit beztrestně s časově propadlým průkazem na území Evropské unie. „Uznávání platnosti řidičských průkazů uprchlíků z Ukrajiny i jejich výměna za české se řídí platnými pravidly Evropské unie. Toto nařízení je i nadále v platnosti, a podle něj se ukrajinské řidičské průkazy považují i nadále za platné, pokud jejich platnost skončila po 31. prosinci 2021. Ukrajinští občané tak mohou v rámci EU i nadále používat své propadlé doklady, pokud jejich platnost skončila po 31. 12. 2021 a sami jejich nositelé jsou držiteli víz strpění za účelem dočasné ochrany,“ vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

V Česku musí majitel osobního auta absolvovat povinně jednou za dva roky prohlídku na Stanici technické kontroly (STK). V případě, že se jedná o nový vůz, na první kontrolu na STK musí nejpozději po čtyřech letech. Za jízdu bez platné „technické“ hrozí pokuta až deset tisíc korun a zákaz řízení až na jeden rok.

Na řidiče se zahraniční registrační značkou se však tato povinnost dočasně nevztahuje. Podle zákona se jedná o vozidlo v mezinárodním provozu. V takovém „statusu“ smí být využíváno ale maximálně po dobu šesti měsíců. Po uplynutí této doby musí být vozidlo zapsané v registru silničních vozidel. Platí to pro osoby s trvalým pobytem, dlouhodobým pobytem nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, s přechodným pobytem v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo pro osoby s uděleným azylem.

Některá auta s ukrajinskou registrační značkou však mají výjimku. „V souvislosti s ukrajinskými občany uvádíme, že na území ČR nejčastěji pobývají na základě dočasné ochrany a víza za účelem strpění. Tyto pobyty nepatří mezi výše vyjmenované pobyty a povinnost zapsat vozidlo do registru silničních vozidel tedy nemají a výše uvedená povinnost se na ně nevztahuje,“ upozornil Jemelka.

Řidiči mají ale povinnost udržovat auta v řádném technickém a také provozním stavu. Na silnicích toto může zkontrolovat policie a Inspekce silniční dopravy. Čtyři jednotky jsou specializované na měření emisí, navíc mají přístup k online registrům. „Zaměříme se především na kouřící auta. Díky přístupu k registrům inspektoři mohou na místě omezit platnost STK na třicet dnů,“ vysvětlil už dříve náměstek ředitele pro kontrolní úsek Centra služeb pro silniční dopravu Pavel Bergman.

V případě odhalených nedostatků musí řidič dát auto do stavu podle zdejších platných předpisů. V případě nehody technický stav auta zajímá i pojišťovny.

Za porušování dopravních předpisů hrozí všem účastníkům silničního provozu pokuty. Jen vymáhání u cizinců bývá problémové. Stejné to bylo i v případě Ukrajinců. Od ledna 2024 je tomu ale jinak. Ukrajinští řidiči musí auto, které používají na území České republiky, evidovat. Mají na to sedm dnů od chvíle od udělení dočasné ochrany nebo víza za účelem strpění. Registrace se provádí na úřadech obcí s rozšířenou působností a je zdarma. Pokud auto nebude v evidenci, hrozí pokuta až 30 tisíc korun.

Důvodem vytvoření „speciální“ evidence je právě vyšší vymahatelnost pokut. V Česku bylo k letošnímu 25. červenci evidováno 26 682 aut s ukrajinskou registrační značkou. „Centrální databázi ukrajinských vozidel zavádíme zejména proto, aby byla dohledatelná odpovědnost pachatelů přestupků. Umožní nám to spárovat vozidlo s konkrétním člověkem, který ho na našem území využívá. To bylo doposud velmi složité, protože registry vozidel České republiky a Ukrajiny nejsou propojené,“ upřesnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

V Česku od roku 2024 platí, že řidič auta, které je registrováno v tuzemsku, nemusí u sebe vozit doklad o platném povinném ručení – zelenou kartu. Při cestě do zahraničí to ale neplatí. Zelenou kartu musí mít řidič u sebe. Řidiči s cizí registrační značkou jezdící po českých silnicích musí mít zelenou kartu fyzicky u sebe – buď v papírové, nebo digitální podobě.

Není tak pravdou, jak se objevuje někdy v internetových diskuzích, že Ukrajinci mají výjimku. „Česká kancelář pojistitelů přistupuje v případě dopravních nehod k ukrajinským vozidlům stejně jako ke všem ostatním – ať už tuzemským, nebo zahraničním. Podobně jako v jiných zemích zapojených do Zelenokaretního systému musí být ukrajinská vozidla řádně pojištěna již na Ukrajině, což si jejich majitelé uvědomují a toto pravidlo dodržují,“ sdělil mluvčí České kanceláře pojistitelů Tomáš Pavlík.

Ten dodal, že v případě dopravní nehody, kdy je viníkem řidič ukrajinského auta, se mohou poškození obrátit právě na Českou kancelář pojistitelů. Ta následně zjistí, kdo v Česku zastupuje ukrajinskou pojišťovnu. S ní poškozený řidič poté svoji škodu vyřídí.

„Pokud v České republice ukrajinská pojišťovna nemá svého zástupce, bude škodu likvidovat přímo Česká kancelář pojistitelů a ta si vyplacené plnění vyúčtuje ukrajinské národní kanceláři. Zde je potřeba upozornit, že ukrajinské pojišťovny i ukrajinská národní kancelář bezproblémově dodržují mezinárodní pravidla a veškeré finanční závazky jsou řešeny okamžitě. Tedy k žádnému dopadu na české řidiče ani na Českou kancelář pojistitelů nedochází,“ ujistil Pavlík.