Chcete peníze za pokuty? Tak si měřte sami, vzkazují obce vládě

Plán budoucí vlády vzít obcím příjmy z pokut za rychlost zvedl ze židle radnice napříč republikou. Města, která dlouhodobě investují do radarů i bezpečnostních opatření, varují: Jestli chce stát peníze, měl by přebrat i práci, která s měřením rychlosti souvisí. Některé radnice dokonce otevřeně říkají, že by v takovém případě raději přestaly měřit úplně. Spor o miliony z rychlostních přestupků tak míří k ostré politické i dopravní přestřelce. Chcete peníze z pokut? Měřte si sami! A to se vším, co k tomu patří. Vyplývá to z průzkumu, který Deník provedl na několika radnicích Moravskoslezského kraje. V republice jsou stovky rychlostních a stacionárních radarů, které do městských pokladen přinášejí ročně miliony korun. Obce z nich hradí provoz a administrativu související s radary. Z výnosů jsou pak financovány různé projekty, mimo jiné na zvýšení dopravní bezpečnosti.

Vedení radnic zatím čekají na jasné stanovisko vznikající vlády a zákonnou úpravu, která by danou problematiku řešila. Již nyní ale říkají, že se jim záměr nelíbí. Je to i názor Ostravy.

„V současnosti čekáme na návrh zákonné úpravy, který dosud k dispozici nemáme. Nicméně s předmětným záměrem nesouhlasíme. Pokud by avizovaný záměr měl být realizován, pak očekávám, že stát současně převezme i náklady příslušného procesu, spojeného s administrací přestupkového jednání a rozhodnutí v něm, který nyní hradí město,“ sdělil Deníku primátor Ostravy Jan Dohnal.

Podobně se vyjádřila i radnice ve Frýdku-Místku. Podle ní by v případě uskutečnění záměru měly obce přestat měřit rychlost. „Je úkolem a povinností státu a Policie České republiky řešit nedodržování nejvyšší povolené rychlosti. Stát na tuto povinnost dlouhodobě rezignoval, a tak to začaly řešit obce. Pokud by výše uvedený záměr stát skutečně realizoval, měly by obce přestat měřit rychlost. A tlačit na stát, aby řešil otázku nedodržování předpisů,“ tlumočila stanovisko odboru dopravy a silničního hospodářství frýdecko-místecké radnice mluvčí města Jana Musálková Jeckelová.

Jak dodala, obce a města by státu předaly dopravní průzkumy, které si musely nechat zpracovat jako nezbytný podklad pro povolení místa měření rychlosti. Pak by po státu vyžadovaly přijetí opatření k řešení daného problémového místa. Stát by musel zakoupit radary, zajistit zpracovávání záznamů z radarů a podobně. „Přestupky, které by stát tímto způsobem zjistil, zadokumentoval a oznámil, by pak obce s rozšířenou působností musely řešit. Stát by ale měl poskytnout těmto obcím finanční prostředky na výkon státní správy. Za těchto předpokladů by bylo oprávněné, aby vybrané pokuty byly příjmem státního rozpočtu,“ uzavřela mluvčí.

Nadšeni nejsou ani v Hlučíně. Místostarosta města Hlučína Václav Škvain označil záměr vlády za problematický. Obcím by se podle něj snížila motivace k vlastní aktivitě v oblasti dopravní bezpečnosti. Mohlo by to zkomplikovat i financování místních projektů.

„Město dlouhodobě vnímá výnos z pokut za překročení rychlosti nikoli jako příjem rozpočtu, ale především jako nástroj prevence a zajištění bezpečnosti silničního provozu. Finanční prostředky, které město z těchto pokut získává, nelze adresně směřovat do konkrétních projektů. Naší snahou však je investovat do zvyšování bezpečnosti dopravy, do dopravního značení a úprav rizikových míst,“ uvedl místostarosta.

Hlučín stejně jako další města dlouhodobě sleduje vývoj dopravní nehodovosti. Ze statistických údajů vyplývá, že v radarových místech se situaci zklidnila. Potvrzuje to situace v ulici Ostravské, kde se měří od roku 2017.

V období 2010 až 2017 zde došlo ke 42 nehodám, v letech 2017 až 2024, tedy po zahájení úsekového měření, je evidováno 29 nehod. „Přitom intenzita dopravy v tomto období stoupla. Lze tedy konstatovat, že úsekové měření může mít vliv na bezpečnost provozu,“ konstatoval místostarosta, který čeká na detailnější informace k záměru vlády převést výnosy z pokut do státního rozpočtu.

„Pokud budou města a obce za své aktivity v oblasti bezpečnosti dopravy náležitě oceněny jiným způsobem, pak jsme ochotni o udržení úsekového měření uvažovat. Prozatím jde o záměr, ke kterému nemáme bližší informace,“ řekl Václav Škvain.

Na detaily čekají i v Novém Jičíně. „O záměru pravděpodobné budoucí vlády víme ze sdělovacích prostředků. Konkrétní legislativní provedení záměru jsme však neviděli, a tak se těžko můžeme k návrhu vlády vyjádřit,“ uvedla mluvčí Nového Jičína Marie Machková. Podle místostarosty Nového Jičína Václava Dobrozemského není jasné, jak by se technicky i právně od peněz vybraných za pokuty odděloval zisk od nákladů. S radarem jsou totiž spojeny i náklady na provoz a údržbu, na městskou policii, která ho provozuje, na pracovníky přestupkového oddělení, které má na starosti administraci a podobně.

V loňském roce řidiči, kteří v Novém Jičíně s vozidlem překročili povolenou rychlost, zaplatili městu na pokutách 16,6 milionu korun. To v celkovém příjmu rozpočtu ve výši 1,080 miliardy korun nepředstavuje nijak závratnou částku, peníze lze ale využít na řadu preventivních projektů.  „Peníze z pokut za rychlost sice nejsou nijak účelově vázány, ale primárně je město investuje do zvýšení bezpečnosti v dopravě. Budujeme přechody pro chodce, nové autobusové zastávky a zálivy, veřejné osvětlení v ulicích, opravujeme silnice a chodníky,“ řekl místostarosta Nového Jičína Václav Dobrozemský.