Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Benzin nebo nafta? Náklady se už vyrovnávají

Aktuality
iHNED | 16.10.2008
foto: test spotřeby tipcars
Letitá poučka, že dieselový motor se začne vyplácet jen majitelům auta, kteří s ním ročně najedou alespoň 40 tisíc kilometrů, bere poslední dobou za své.

Rozdíly mezi pořizovací cenou benzinového a srovnatelně silného vozu jezdícího na naftu už totiž nejsou tak propastné, jak tomu bylo v minulosti.
Například octavie s motorem 2.0 TDI je jen o 25 tisíc korun dražší, než podobně výkonný benzinový protějšek 1.8 TSI.
Po pěti letech provozu, během kterého vůz najede celkem 100 000 kilometrů, je závěrečný účet za provoz obou modelů vzácně vyrovnaný. Řidič auta s naftovým motorem, který investoval více peněz při pořizování auta, má totiž náklady na provoz nižší, než kdyby koupil srovnatelný vůz s benzinovým motorem (viz tabulka níže).
Důvodem je především stoupající cena benzinových aut, které nyní používají dražší techniku, jež byla až donedávna vyhrazena právě jen dieselům: vysokotlaké vstřikování paliva systémem common-rail a přeplňování turbodmychadlem.
Právě jemné trysky vstřikovače moderních benzinových aut boří další mýtus, že zážehové motory snesou horší palivo, než dieselové. Stačí, když trysky nasají větší procento biosložky, která je nyní povinně do benzinu přidávána. A trable s ucpanými vstřikovači mohou být na světě.
Zatím však poruchy způsobené špatnou kvalitou paliva postihují zejména majitele dieselových motorů. A výměna vstřikovacího čerpadla, které pančovaná nafta poškodí, stojí desítky tisíc korun.

Stlačený plyn CNG
Problémy se nevyhýbají ani majitelům aut, kteří se rozhodnou jezdit na plyn. Hlavně ten stlačený se zkratkou CNG (Compressed Natural Gas) je v poslední době státem podporován - při jeho nákupu totiž řidič neplatí spotřební daň jako u ostatních paliv, ale pouze DPH. Provoz na CNG je tak bezkonkurenčně nejlevnější, radost z ušetřených peněz u čerpací stanice však poněkud kazí pořizovací cena takového auta. Modely jezdící na CNG nabízí řada automobilek, jejich nákup však vyjde asi o 90 000 korun dráž, než nepřestavěná benzinová verze.
Nepotěší ani krátký dojezd, který auta na stlačený plyn nabízejí. Navzdory těžkým a objemným nádržím ujedou na jedno natankování maximálně 300, vzácněji 350 kilometrů. Například malý Fiat Panda CNG, jehož nádrž pojme 10 kilogramů zemního plynu, ujede vzdálenost jen asi 250 kilometrů. Poté, co plyn dojde, začne vůz automaticky odebírat benzin, který jinak využívá jen při startování.
V tuzemských podmínkách dochází zemní plyn v autě poměrně často - v celém Česku jsou totiž zhruba jen dvě desítky pump nabízejících CNG. Většina je navíc před motoristy ukryta v areálech plynárenských společností.
Pro opravdické fandy zemního plynu se nabízí řešení v podobě domácí plnicí stanice. Zařízení s rozměry plynové karmy se jednoduše připojí k rozvodné síti a domácí pumpa je na světě. Plnírna vyjde zhruba na 130 tisíc korun. S rychlostí plnění to ale není slavné. Zatímco profesionální zařízení u veřejných pump zvládne natlakovat nádrž během několika minut, domácí plnírně to trvá několik hodin.

Tekuté LPG
Kdo dá přednost tekutému propan-butanu (ve zkratce LPG = Liquefied Petroleum Gas), může se těšit z rozsáhlé sítě čerpacích stanic a menší nádrže, do které se vejde více paliva. Z LPG se však narozdíl od zemního plynu platí spotřební daň (necelé 4 koruny na kilogram) což náklady na provoz oproti CNG znevýhodňuje. Auto na LPG má také zhruba dvakrát větší spotřebu než vůz na CNG. Modely přestavěné na LPG nabízejí automobilky jen výjimečně, zájemce o tento druh pohonu tak musí projít individuální přestavbou. Její nevýhodou je především ztráta záruky, kterou výrobce auta poskytuje na nový vůz. Pro přestavbu na propan-butan se tak majitelé nových aut zpravidla odhodlají právě až po uplynutí této záruky, podle typu motoru přijde úprava na 30 000 až 60 000 korun.

Srovnání nákladů na provoz aut na benzin a naftu po 5 letech a 100 tisících kilometrech (údaje v Kč)

 Škoda Octavia 1.8 TSI, 118 kW (benzinová) Škoda Octavia 2.0 TDI. 103 kW (naftová) 
Cena nového vozu*584 900609 900
Hodnota po 5 letech a 100 tis. Km170 157 rozdíl 414 743 179 916 rozdíl 429 984 
Servisní náklady16 69418 887
Komplet. pojištění na 5 let121 620140 015
Náklady na palivo228 660174 720
Náklady na 1 km (vč. amortizace)7,827,64
Celkové náklady781 717763 606

Poznámka: Celkové náklady jsou součtem druhé části 2. řádku + 3. řádku + 4. řádku + 5. řádku.
* verze Ambiente

Ceny paliv

Natural30,5 Kč/l
Nafta31,4 Kč/l
LPG16 Kč/l
CNG23 Kč/kg

Hodnotenie článku
Hodnocené: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
Reno, 18.10.2008 09:06
jaké potraviny se vyrábějí z řepky? žádné, ale řepka se nasadila místo obilí...
Fire, 18.10.2008 20:39
To jsi nikdy neslyšel o vstřikování benzínu přímo do válců????
jintaj, 18.10.2008 21:57
Sorry, ale to nemá s common-railem nic společného. CR umí např. sekvenční vstřikování nafty do válce kvůli efektivnějšímu a dokonalejšímu spalování - to systém FSI neumí...
Fire, 19.10.2008 12:28
Common rail je pojmenování principu vstřikování paliva. Základem je nízkotlaké čerpadlo, které dopravuje palivo z nádrže k vysotlakému čerpadlu, které vytváří vysoký tlak paliva v zásobníku (railu). Na něj jsou připojeny jednotlivé vstřikovače. Sekvenční vstřikování je záležitostí vstřikovacího ventilu a motormanagmentu. Toť ve zkratce princip systému CR. Použití benzínu nebo nafty jsou potom přizpůsobeny hodnoty tlaků, typy vstřkovacích ventilů (např. piezoelektrické).
Systém PD snad není třeba popisovat..... )
fenix, 20.10.2008 06:50
Jsi si tímto tvrzením jistý? Řepka použitá pro technické účely - paliva byla pěstovaná na tzv. půdě uvedené do klidu. Což je tedy půda, který nebyla a neměla být z nařízení EU použita pro pěstování potravin.
vstúpiť do diskusie
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů