Ten popis OČ se mi zrovna moc nelíbí. Hluchá místa, směs blíže ke svíčce. Čím větší stlačení, tím méně hluchých míst. Tak s těmito quasitechnickými popisy jsem se skutečně ještě nesetkal. Nebo, že třeba turbomotory mají vyšší kompresní poměr. Naopak, mají ho nižší a komprese je potom součtem statické a dynamické složky. Statická je dána geometrií (kompresní poměr) a dynamická dmychadlem (stupeň plnění nebo tak nějak).
Jinak OČ opravdu udává odolnost paliva proti samozápalu, proti této větě nic nemám.
Hluchá místa, tím se možná myslí místa, u kterých hrozí detonační spalování, ale ty tak ani nemají moc co do činění s kompresním poměrem, jako s geometrií motoru. Jsou to místa, kde jsou části motoru lokálně nejteplejší a při stlačení směsi v nich dochází právě k nahodilé iniciaci (detonační spalování nebo-li klepání motoru). Jsou "kouty" nebo výstupky (klidně i příliš horká svíčka iniciuje detonaci, aniž přeskočí jiskra) spalovacího prostoru, které se špatně chladí, proto se spalovací komora navrhuje tak, aby tato místa ochlazovala nasávaná směs (skupenské teplo paliva). Proto jsou přímovstřikové motory v chlazení spalovacího prostoru účinnější. Palivo se stříká přímo do válce, a tedy se neodpařuje ještě v sacím kanále. Také se dá tryska pěkně nasměrovat.
Dále se upravuje předstih, který říká kolik stupňů natočení kliky před horní úvratí dojde k zážehu, aby se maximální tlak rozvinul ve správný okamžik a předešlo se klepání. Tento předstih se mění s otáčkami a zatížením motoru. Tohle jsou všechno věci, které ovnivňují, zda ke klepání dojde nebo ne.
Směs blíže ke svíčce je také vagní pojem. Plamen se šíří po kulových vrstvách a s ohledem na to se zase navrhuje spalovací prostor. Plamen se má šířit rovnoměrně a postupně narůstat tlak. Detonační spalování znamená nekontrolovaný pulzující skokový nárůst tlaku, což motor značně namáhá a dlouhodobě ho tyto rázy mohou poškodit. Moderní motory mají senzor klepání, který je schopen některý řízený parametr na motoru upravit a klepání do určité míry ovlivnit.
Při běžném provozu se nejčastěji setkáme s klepáním v nízkých otáčkách, kdy se snažíme vůz rozjet třeba na 3-ku skoro z volnoběhu. Protože je malý předstih, tak se směs stlačí relativně na vyšší tlak (než dojde k zážehu) a začnou ještě před zážehem vznikat detonační "jádra". To je stav, který se dá ovlivnit právě volbou paliva s vyšším oktanovým číslem a tam bude rozdíl mezi BA91 a BA100 velmi patrný.
Moje rada je: Zkuste natankovat 98-ku nebo 100-ku, pokud se Vám bude subjektivně zdát, že je motor v nižších otáčkách ochotnější spolupracovat (což bych já očekával) a bude Vám to za zvýšenou cenu paliva a možná lehce nižší spotřebu stát, klidně tak čiňte, motor palivem s vyšším OČ nepoškodíte.
Nejsem původně motorář a lovil jsem to v hlavě, takže skutečné odborníky prosím o upřesnění a shovívavost