Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Za volantem jsem kliďas, místo mě nadává dcera, říká Kristina Kloubková

Žena za volantem
Viola Procházková | 16.09.2023
dalších 5 fotek
foto: Suzuki
Jako moderátorka Televizních novin a několika dalších pořadů na televizi Nova se Kristina Kloubková v práci nezastaví. Možná i proto je pro ni řízení hlavně relax a za volantem se nenechá rozčílit. Co dalšího na sebe prozradila?
Jakým autem právě teď jezdíte?

Mám Suzuki Swift a úplně jsem se do něj zbláznila. Hrozně mě baví a má spoustu vychytávek, které jsem v autě nikdy dřív neměla. Třeba kameru vzadu, otevírání dveří bez klíče, upozornění na přijíždějící auto, když chci odbočit… Je to podle mě skvělé ženské auto. A kupodivu má obrovský kufr. Vejdou se tam třeba dvě kola, moje i dcery. A když sklopím sedačky, nemusím ani sundavat přední kolo. To dělám nerada, protože to neumím. (smích)

Měla jste ke značce nějaký speciální vztah už dřív?

Dřív jsem Suzuki jako automobilovou značku moc nevnímala. Pouze u jednoho kamaráda jsem jedno vídala, u Ťuldy Brouska. Až teď jsem zjistila, kolik těch aut třeba jen po Praze jezdí. Jsem na něj jak se patří pyšná, takže na všechny řidiče blikám a oni zase blikají zpátky. A těším se, že si s Ťuldou pokecáme, protože on tu značku úplně miluje. Japonská auta se podle něj nekazí a jsou to držáky.

Jaká je vaše automobilová historie? Čím vším jste jezdila?

Jako první auto jsem měla VW Golf, třídveřák. Pak jsem měla čtrnáctiletou Micru, po ní novou Micru, a pak už to byly vždycky škodovky. Nemůžu si stěžovat ani na jedno, ale největší city se pojí k Micře, ta byla taky červená.

Teď se úplně nabízí otázka, jaký je pro vás u auta ten nejdůležitější parametr.

Vypadá to, že barva, že? Ale to samozřejmě není úplně pravda. Suzuki mě třeba už dvakrát během léta zachránilo, protože je to čtyřkolka. Když jsme jeli na tábory, dostali jsme se kvůli navigaci do neprůjezdných oblastí v lese a díky té čtyřkolce jsme se z lesů i vrátili. Samozřejmě jde taky o to, kolik se mi do auta vejde věcí. A koukala bych i na to, jak je poruchové, o tom bych se určitě radila s nějakým chlapem.

Baví vás řídit?

Strašně. Za prvé si v autě poslouchám podcasty. Je to asi jediný čas, kdy můžu něco poslouchat v klidu. Taky telefonuju, to znají všechny matky. Ale hlavně si odpočinu. Mám pocit, že se mozek zaměří na řízení a na jiné věci nemyslí. Můžu se soustředit na jízdu a skvěle se odreaguju.

Jaká jste řidička?

Strašně klidná, což třeba moje dcera vůbec nechápe, ona pořád nadává. Ale já jsem mimořádně klidná a pomalá řidička. Třeba stoprocentně dodržuju předpisy, takže když je někde třicítka, jedu třicítkou. Což spousta lidí nedokáže vydýchat, takže na mě troubí. To zas dráždí moji dceru, ona je takový čertík z krabičky, a vždycky křičí „kdo to byl, ukaž!“

Věříte si za volantem?

Asi to tak bude, protože se například nebojím vozit cizí děti. Klidně naložím tři Jasmínčiny kamarádky, mám čtyři holky v autě a jsem úplně v pohodě. Mě fakt za volantem nic nerozčílí. Myslím si taky, že když je potřeba, umím velmi rychle reagovat.

To zní skoro až příliš idylicky.

Ne že bych v autě nezažila nervy, to jsem zažila. Mám za sebou třeba nepříjemnou bouračku na vodě. V dešti a na sněhu jsem mimořádně opatrná.

Nehoda dopadla dobře?

Nikomu se nic nestalo, jenom z Golfa byla totálka. Dostala jsem aquaplaning, dvakrát s tím samým autem. Podruhé už bylo na odpis, ale všechny nás zachránilo - vylezli jsme z něj zdraví. Takže k důležitým parametrům auta doplním ještě bezpečnost.

Co musíte mít v autě vždycky s sebou?

Vodu a bonbony - neustále pojídám bonbony s rychlým cukrem. Vždycky s sebou vozím i něco teplejšího pro případ, že bychom zůstali někde viset, třeba deku nebo bundu. Nejdůležitější jsou ale bonbony - hned jak sednu do auta, začnu cucat bonbony.

A co pokuty? Dostáváte nějaké?

Jo jo, většinou za parkování. Ale od té doby, co existuje mobilní aplikace, kde můžete zaplatit stání třeba i na modré zóně, je to lepší. I když občas člověk zapomene nebo se zdrží… Jiné prohřešky ale nepáchám. Rychlá jízda mi nehrozí, spíš naopak. Jednou mě zastavili policajti a dostala jsem vynadáno, že jsem se dost rychle nerozjela na semaforu. Docela mě překvapilo, že jim zrovna tohle vadí. Při té příležitosti mi hned zkontrolovali celé auto. A úplně vždycky, když mě staví, tak dostanu dýchnout. Vůbec nepiju alkohol, ale zřejmě vypadám, že ano. (smích)

Nemůže to být tím, že vás jakožto známou osobnost automaticky podezírají z flámování?

Myslíte, že by mě poznali? Když mám culík a nejsem nenalíčená, lidi si spíš řeknou, že jsem někomu podobná, že se mnou třeba chodí na angličtinu. Jako věčného studenta angličtiny, který se učí jenom doma, mě to vždycky velice pobaví…
Hodnotenie článku
4.0 z 5 (80%)
Hodnocené: 1x
Ještě jste nehodnotil/a
Diskusia
u článku nie je zatiaľ žiadna diskusia
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů