Příchod nového modelu mladoboleslavské Škodovky je úspěšný. Model se dobře prodává a svým netradičním vzhledem alespoň trochu rozčeřil konzervativní vody automobilky. Co se však skrývá za dobře zvládnutým nástupem nového modelu? Jedná se o stereotyp českých zákazníků kupovat Škodovky? Nebo Roomster překonává konkurenční modely svými schopnostmi a cenou? Neváhali jsme a půjčili si Roomster vybavený vznětovým tříválcovým motorem k týdennímu redakčnímu testu, abychom našli odpovědi na tyto otázky.
TIP: TEST SPOTŘEBY - Škoda Roomster 1.4 TDI
Exteriér:
Dosud žádné jiné škodovce nebyl ušit tak kontroverzní kabát jako právě Roomsteru. A je to dobře. V koncernové šedi nevýrazných modelů je konečně alespoň jeden zástupce se špetkou odvážnosti. A podle dostupných informací bude časem ještě lépe. Na začátek musím konstatovat, že Roomster není příliš fotogenický. Ve skutečnosti vypadá mnohem lépe než na fotografiích. To samé platí o barvách karoserie. Ne každá barva mu sedí, což je dáno především netradičními tvary.
Mnoho lidí řadí neprávem Roomster do kategorie dodávek (po bok Berlinga, Partnera nebo Renaultu Kangoo). A tam doopravdy nepatří. Roomster je malé MPV připomínající dodávku pouze svým vzhledem (konkureční vozy jsou Meriva, Premacy atd.). Optické rozdělení na přední a zadní část v oblasti b-sloupků budí nejvíce diskuzí. Áčkové sloupky jsou provedeny v černé barvě, což vypadá celkem efektivně. Návaznost karoserie na přední dveře je nezvyklá a nesourodá. Přední boční okénka jsou nízká a za béčkovým sloupkem se nacházejí naopak rozměrná boční (zejména vysoká) okénka zadních dveří. Kliky zadních dveří jsou navíc skryty v céčkovém sloupku, který je taktéž celý černý. Přední část je určena řidiči a spolujezdci, druhá pohodlnému cestování na samostnaných sedadlech.
(+) design
(-) design
Interiér:
Ovládací prvky mají tradiční rozmístění. Jedinou výtku zaslouží ovládací prvek zpětných bočních zrcátek. Je umístěn na výplni řidičových dveří a manipulace s ním není zrovna pohodlná. Zadní okénka jsou stahovatelná pouze manuálně. Laciná černá páčka stahování okének působí v bílém interiéru až bizardně.
po vyjmutí druhé řady sedadel se Roomster mění v malou dodávku ...
(+) varibialita
(+) funkčnost tovární navigace
(+) pohodlná krajní zadní sedadla (možnost nastavení podélné posunu i sklonu)
(+) dobrý výhled
(-) ovládání funkcí palubního počítače na páčce
(-) netradičně umístěné ovládání bočních zpětných zrcátek
(-) sklon volantu a jeho smekavost
(-) příliš vyčnívající páky posuvu předních sedadel
(-) méně pohodlné přední sedadla (krátký sedák)
(-) zadní prostřední sedadlo je spíše nouzové
Motor:
Tříválcový vznětový motor patří svým papírovým výkonem k průměrným motorům. Avšak v praxi je ještě více průměrnější. Po nastartování snad každého překvapí hluk od motoru. Syrový klapot neutichá ani po zahřátí. Traktorový zvuk mi při jízdě s Roomsterem silně připomínal nedávno testovaný Jumper. I přes veškerou snahu o odhlučnění je klapot motoru nejslabším místem. Navíc tříválcové agregáty díky své konstrukci produkují nemalé množství vibrací. Zde se ani tolik nepřenáší do řadící páky jako do podlahy. Neumím si například představit cestovat s touto motorizací třeba k moři. Při plném obsazení včetně zavazadlového prostoru je nedostatek výkonu pořádně znát. O rychlém předjíždění pomalu jedoucích nákladních vozidel do stoupání si můžete nechat jen zdát.
(-) zvukový projev
(-) zátah až od 2000 otáček
(-) průměrné hodnoty spotřeby
Jízdní vlastnosti:
Roomster se na silnici chová jako běžný osobní automobil. Vyšší stavba není při jízdě vůbec zdát. Podvozek není špatný a můžeme ho srovnat s Fabií ze které pochází přední náprava (zadní je převzata z Octavie). Kompromis zvolený v naladění podvozku zaručuje klidné přejezdy s tlumenými ránami po nerovnostech. V běžném silničním provozu jsou schopnosti Roomesteru plně dostačující. Jediným neduhem je v extrému menší chuť vozu zatočit, což je dáno koncepcí vozu. Při opisu kružnice pod plným plynem se Roomster sune přes přední nápravu šikmo vpřed. Kola prostě nedokáží udržet směr jízdy. Ale na tyto kousky není Roomster stavěn. Jeho hlavní devízou má být rodinné svezení a to zvládá dobře. Řízení není příliš komunikativní, působí na mě chladně. Na dálnici oceníte jistou přední nápravu a ve městě slušné naposilování. Na dálnici je Roomster stabilní a podvozku motor prostě nestačí. Při povolené stotřicítce motor točí rovné tři tisíce otáček a při stošedesátce necelé čtyři tisíce otáček. I při této jízdě se vůz chová stabilně a vyrovnaně. Brzdy se mohou tradičně pochlubit dostatečným dimenzováním a hladkým chodem.
(+) přesné řazení
(+) brzdy
(+) stabilita
(-) chladné řízení a neochota zatočit
Závěr:
Testovaný Roomster není vůbec špatný vůz. S tímto tříválcovým motorem není tak dobrý, jak ho ostatní vychvalují, přesto na něm mnoho chybiček nelze najít. Roomster je svěžím přínosem v koncernové monotónní šedi. Po nudné Octavii neuškodí trocha oživení. Roomster bych si klidně koupil jako druhý vůz, ale s jiným motorem a za trochu jinou cenu. Přesto věřím, že Roomster je pro mnoho lidí velmi zajímavou nabídkou. Mé preference rodinného vozu jsou odlišné od pojetí Roomstera. Záleží co od svého nového automobilu očekáváte.